Obezita dospělých: Jak ovlivňuje zdraví a jak nad ní získat kontrolu

Obezita je jednou z nejrychleji rostoucích epidemií dnešní doby. Ne, opravdu to není jen estetická záležitost – jde o vážné ohrožení zdraví a kvality života milionů lidí.

Co se vlastně děje?
Dochází k nadměrnému hromadění tělesného tuku, které negativně ovlivňuje fungování těla a může vést k desítkám zdravotních problémů.

A teď trochu reality. V číslech.

🌍 Celosvětově:

• V roce 2022 mělo nadváhu 2,5 miliardy dospělých.
• Z toho 890 milionů žilo s obezitou.
  To znamená, že v roce 2022 mělo 43 % dospělých nadváhu a 16 % obezitu.
  Jinými slovy: každý 8 člověk na světě žije s obezitou.
• V roce 2021 byl vyšší než optimální BMI odhadovanou příčinou až 3,7 milionu úmrtí na nepřenosná onemocnění (NCD) – včetně kardiovaskulárních chorob.

Čísla, která nejde ignorovat.

📈 Trendy, které nelze ignorovat:

• Obezita u dospělých se od roku 1990 více než zdvojnásobila.
• Nadváha vzrostla z 25 % (v roce 1990) na 43 % (v roce 2022).
• Obezita u dětí a dospívajících (5–19 let) se zvedla čtyřnásobně – z 2 % na 8 %.

👶 Děti a dospívající:

• V roce 2024 mělo nadváhu 35 milionů dětí do 5 let.
• V roce 2022 mělo nadváhu přes 390 milionů dětí a dospívajících (5–19 let), z toho 160 milionů žilo s obezitou.

💰 Ekonomický dopad obezity:

• Celosvětové náklady spojené s nadváhou a obezitou se do roku 2030 odhadují na 3 biliony USD ročně.
• Do roku 2060 může toto číslo přesáhnout 18 bilionů USD.

⚖️ A jak je na tom podvýživa?

• V roce 2022 mělo podváhu 390 milionů dospělých.
• Zatímco 2,5 miliardy mělo nadváhu – z toho 890 milionů obezitu.

🌍 Tento problém není lokální. Obezita se šíří po celém světě – bez ohledu na kontinent, kulturu nebo ekonomickou situaci.

‼️ Dvojí břemeno podvýživy:
V mnoha zemích s nízkými a středními příjmy přetrvává problém podvýživy, ale zároveň prudce roste počet lidí s nadváhou a obezitou. Lidé konzumují levná, kaloricky bohatá, ale nutričně prázdná jídla.

🚨 Zrychlený nárůst hmotnosti v rozvojových zemích:

• V průměru +1 kg za rok u mladých dospělých.
• V rozvinutých zemích je to „jen“ 0,4–0,9 kg za rok.

➡️ A to je sakra rozdíl.

📌 A jeden fakt, který zní šíleně, ale je pravdivý: Na světě je víc lidí s obezitou než těch, kteří trpí podváhou.

Co všechno může nadváha a obezita způsobit?

To, že ovlivňují kvalitu i délku života, už jsme zmínili. Ale pojďme si to říct naplno – co konkrétně tím riskuješ?

Obezita není jen o tom, že si koupíš větší kalhoty. Ovlivňuje celé tělo – a ta rizika nejsou vůbec malá.

◾ Cukrovka 2. typu
Obezita výrazně zvyšuje riziko vzniku cukrovky. S každým kilem navíc roste i inzulinová rezistence – stav, kdy tvoje tělo přestává normálně reagovat na inzulin.

◾ Srdečně-cévní onemocnění
Nadměrný tuk v těle zvyšuje tlak na srdce. Už v mladém věku to může vést k problémům, které se později promění v infarkt nebo mrtvici. A bez varování.

◾ Vysoký cholesterol
Čím víc tuku máš v těle, tím větší šance, že se ti rozhází cholesterol – a to rozhodně ne směrem, který by tě potěšil.

◾ Vysoký krevní tlak
Nadváha a obezita jdou ruku v ruce s vyšším krevním tlakem. A ten je tichý zabiják. Dlouho o něm nevíš – a pak to přijde.

◾ Předčasné úmrtí nebo invalidita
Obezita je jednou z hlavních příčin předčasné smrti. A nejen to – může vést i k problémům, které tě úplně vyřadí z běžného života. Obezní děti mají vyšší riziko, že z nich budou obezní dospělí, kteří budou trpět.

◾ Psychika a nízké sebevědomí
Obezita není jen o fyzickém zdraví. Lidé s nadváhou častěji trpí depresí, úzkostí a vnímají sami sebe mnohem negativněji.

◾ Klouby, pohyb a bolest
Tělo není stavěné na nadměrnou zátěž. Kolena, kyčle i celý pohybový aparát tím trpí. Výsledek? Bolest, záněty, omezený pohyb.

◾ Podvýživa u obézních? Ano.
Spousta obézních lidí má zásadní nedostatek vitamínů a minerálů. Proč? Protože jedí hodně, ale nekvalitně. Kalorická bomba bez živin. To je podvýživa 21. století.

◾ Dýchací problémy a poruchy spánku spojené s obezitou
Tyto poruchy se vyznačují opakovaným přerušováním dechu během spánku a mohou mít vážné následky – nadměrná denní spavost, chronické plicní srdce, polycytémie, poruchy srdečního rytmu, srdeční selhání a vysoká úmrtnost.

• Obezita je nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik syndromu obstrukční spánkové apnoe (OSA). Prevalence OSA u osob s morbidní obezitou (BMI ≥ 40 kg/m²) dosahuje až 50 %.
• Dále existuje syndrom hypoventilace při obezitě (OHS) – jeden z nejčastějších hypoventilačních syndromů. Až 90 % pacientů s OHS zároveň trpí i OSA.

Dále to může být:

• trávicí poruchy
• ztukovatělé jater
• vysokého krevního tlaku
• oslabené imunity
• problémy s reprodukcí

Obezita je vědecky spojována se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny. Nejčastěji jde o:

• rakovinu jícnu
• tlustého střeva a konečníku
• ledvin a slinivky
• žlučníku
• prsu (po menopauze)
• dělohy a vaječníků

Špatná životospráva, nadváha a obezita jsou dnes globálně nejčastější příčinou předčasných úmrtí.
A i když to zní hrozivě, znamená to jedno: každá malá změna k lepšímu může výrazně snížit tvoje riziko.

Podvýživa během obezity – ano, i to je realita (Malnutrition)

Malnutrice znamená nedostatek, nadbytek nebo nerovnováhu v příjmu energie a živin. A přesně sem spadá i obezita – chronický stav nadměrného hromadění tuku, který odborně patří pod definici podvýživy.

Součástí malnutrice jsou také nedostatky vitamínů a minerálů – a mnoho obézních lidí jimi skutečně trpí.
Proč? Protože sice přijímají hodně kalorií, ale z výživově prázdných potravin – plných tuku, cukru a soli, ale bez důležitých živin . Tělo je syté, ale zároveň podvyživené.

Tomuto stavu se odborně říká „obezita s podvýživou“ – a je mnohem častější, než si většina lidí myslí.

BMI: Pomůcka, ne rozsudek

BMI (Body Mass Index neboli index tělesné hmotnosti) je jednoduchý způsob, jak si orientačně zhodnotit svou váhu. Často se používá jako „náhradní marker tučnosti“ – tedy náhradní ukazatel množství tělesného tuku. Je to odborný termín, který vystihuje, proč má BMI svoje místo… ale rozhodně není neomylný.

Nadváha = BMI 25 a více
Obezita = BMI 30 a více

🎯 Nejčastěji se používá pro klasifikaci nadváhy a obezity u dospělých. Ale pozor – nezohledňuje věk, pohlaví ani podíl svalové hmoty, takže ne vždy je přesný.

Například:

• Můžeš mít hodně svalů a BMI ti vyhodí „nadváhu“ – přitom jsi v top kondici.
• Můžeš mít normální váhu, ale málo svalů a hodně tuku – tzv. „skinny fat“ postava, odborně známá jako NWO – Normal Weight Obesity.

📌 A i NWO je tichý problém. Lidé s normálním BMI, ale vysokým podílem tělesného tuku, mohou mít:

• vyšší riziko metabolického syndromu,
• inzulinovou rezistenci,
• nízkou hladinu „dobrého“ HDL cholesterolu,
• příliš velký obvod pasu,
• a všechna zdravotní rizika, která bys čekal/a u obézního člověka.

🧠 Proto se vyplatí dívat se na váhu trochu šířeji. Pokud chceš znát skutečné složení těla, existují i přesnější metody:

• Obvod pasu (vysoké riziko = nad 94 cm u mužů, nad 80 cm u žen),
• Skinfold test – měření kožních řas (zní to zvláštně, ale funguje to),
• DEXA sken – zlatý standard pro měření tuku, svalů a kostí (dražší, ale velmi přesný).

Takže… má to smysl?
Ano. BMI není špatná metoda – jen je potřeba znát její limity. Stále jde o rychlý a jednoduchý ukazatel, který se běžně používá ve zdravotnictví i výzkumech.

Chce to jen trochu sebereflexe:
👉 Pokud sportuješ, máš svaly a jíš vyváženě – BMI nemusí být přesné.
👉 Ale pokud víš, že sedíš celý den, břicho ti leze z kalhot a BMI ti ukáže „obezita“… tak si to vážně nemusíme přepočítávat znovu, že?

Co z BMI vlastně vyčteš?

• „Normální váha“ ještě neznamená ideální stav – můžeš mít vysoký podíl tuku a žádné svaly
• „Nadváha“ nebo „obezita“ – ve 99 % případů to tak opravdu je

Výjimkou jsou hlavně profesionální sportovci.

➡️ Důležitější než samotné číslo je podíl tělesného tuku, ne jen to, co ti vyplivne kalkulačka.

🧮 Chceš si BMI spočítat?
Najdeš ho na našem webu Nutrelino – BMI kalkulačka

Více o tom, jak BMI funguje a jak ho chápat, najdeš v článku: BMI není zákon. Ale víš, kdy mu můžeš věřit?

Z toho všeho vyplývá, že BMI není špatná metoda, ale pro hodnocení zdraví je podíl tuku v těle mnohem důležitější než samotná hodnota BMI.

Co způsobuje nadváhu a obezitu?

Začíná to dřív, než si mnozí myslí.

➡️ Riziko nadváhy vzniká už v těhotenství – ještě předtím, než se dítě narodí.

Výživa a životní styl maminky hrají zásadní roli. Více o tom píšeme v článku: Dětská obezita a podvýživa: Jak ji rozpoznat, pochopit a pomoci ji zastavit

📌 A ano – je vědecky potvrzené, že z obézního dítěte se velmi často stává obézní dospělý.

Hlavní příčina? Energetická nerovnováha. Zní to jednoduše, ale je to základ všeho:

Přijímáme víc energie, než stihneme spálit.

👉 Na jedné straně jíme víc kalorických jídel – plných tuku, cukru a soli. A co hůř – téměř bez živin. Takže břicho je sice plné, ale tělo je pořád „hladové“.

➡️ Výsledek? Obezita + podvýživa v jednom balení.

👉 Na druhé straně se hýbeme čím dál míň. Sedavá práce, auta, výtahy, obrazovky, rychlé městské tempo… znáš to.

A ještě něco – spousta lidí se nepřejídá jen kvůli hladu. Ale z nudy, stresu, úzkosti nebo smutku. I to je důležité pochopit. Protože pokud chceš změnu, někdy musíš začít v hlavě – ne v lednici.

💤 Spánek? Ten se rozhodně nevyplácí podceňovat.
Když máš málo spánku, tvoje tělo má větší apetit, pomalejší metabolismus a větší chutě na sladké.
Minimum pro dospělého? Aspoň 7 hodin denně.

Kdy je riziko největší?

Nejspíš ve chvíli, kdy se člověk poprvé osamostatní:

• vysoká škola
• první práce
• odchod od rodičů
• zakládání rodiny
• stres, nedostatek času, fastfood „po cestě“

V tomhle období jsme zranitelní a snadno sklouzneme ke sladkým limonádám, levným polotovarům a rychlým řešením. A energetická nerovnováha se rozjede naplno.

A co střevní mikrobiom? Ano, i ten hraje svou roli, ale…

❌ Rozhodně ne tak, jak to tvrdí některé clickbait titulky. „Stačí přenést mikrobiom ze štíhlého člověka na obézního a ten zhubne.“ Tak to fakt nefunguje. Ano, i my si občas povzdechneme: Ach jo.

➡️ Mikrobiom je důležitý, ale není to kouzelná pilulka.

Jak snížit nadváhu a obezitu (a ideálně se jim úplně vyhnout)

Nejjednodušší způsob?

Prevence = Nejlevnější, nejefektivnější a často taky nejméně bolestivá.

A ano – začít se dá v každé fázi života. Od těhotenství, přes dětství, až po dospělost.

Prevence začíná dřív, než si myslíš

• Už během těhotenství: Sleduj přiměřený přírůstek váhy.
• Kojení: Doporučuje se výhradně během prvních 6 měsíců a ideálně pokračovat až do 2 let.
• V dětství: Podporuj zdravé jídlo, pohyb a dobrý spánek. Omez sezení a čas u obrazovek – hlavně když jich je víc než jídla na talíři.

📌 Tyhle základy pomáhají vytvořit zdravý vztah k jídlu a tělu – dávno předtím, než se objeví první kila navíc. Více si o tom můžeš přečíst v článku: Dětská obezita a podvýživa: Jak ji rozpoznat, pochopit a pomoci ji zastavit

Tak kde začít jako jednotlivec (prevence obezity) ? Co pro sebe můžeš udělat?

💡 Tady je stručný přehled základů, které fakt fungují:

• Sniž energetický příjem z průmyslově zpracovaných potravin, nezdravých tuků a cukrů. Jednoduše: Méně polotovarů, víc „skutečného jídla“. Základ je vyhnout se hlavně zpracovaným potravinám a začít jíst opravdové / základní jídlo…
• Jez všechny makroživiny – sacharidy, tuky, bílkoviny. Pokud nemáš intoleranci/alergii nebo jiný diagnostikovaný zdravotní problém, nemáš důvod některou složku úplně vynechávat.
• 400 g ovoce a zeleniny denně? Absolutní minimum.
• Ryby a mořské plody? Jasně. Ale méně uzenin a tučného masa.
• Luštěniny, ořechy, semínka – klidně 2–3× týdně. Ale pozor: Pro ořechy a semínka – malá hrst na porci úplně stačí.
• Vyhýbej se kouření a nadměrnému pití alkoholu.
• Omez slazené nápoje a kalorické bomby bez živin.

Pohyb každý týden:

• Aspoň 150 minut mírné nebo 75 minut intenzivní aktivity.
• Rozlož si to na menší dávky a hýbej se aspoň 3–4× týdně.
• Začni víc chodit. Těch 10 000 kroků denně má smysl.

A nezapomínej ani na spánek. Bez něj nebude dobře fungovat ani tvoje trávení, ani tvoje motivace.

A co společnost jako celek?

Boj s obezitou není jen o jednotlivcích. Potřebujeme prostředí, které pomáhá – ne škodí.

• Více volnočasových zón zdarma.
• Dostupné a cenově přijatelné zdravé potraviny.
• Méně agresivního marketingu na junk food – hlavně pro děti.
• Omezení cukru, tuku a soli v průmyslově zpracovaných potravinách.
• Zdravé možnosti i v práci a školách – ne jen bagety z automatu nebo chipsy ze školního bufetu.

💡Potravinářský průmysl může (a měl by) hrát velkou roli:

• Snižování cukru, soli a tuku ve svých produktech.
• Omezení reklamy na ultra zpracované potraviny.
• Podpora skutečné výživové hodnoty – ne jen „fit“ nálepek bez významu.

A co můžeš udělat ty v boji s výrobci?

👉 Podívej se do svého nákupního košíku. Protože každý nákup je hlas – za to, co se bude vyrábět. Výrobci dělají to, co se prodává.
A když se prodává fastfood a ty si ho kupuješ, dáváš jim palec nahoru.

Chceš změnu? Ukaž to tím, co si nosíš domů.

A ještě jedna věc…

I když jíš „zdravě“, pořád můžeš přibírat.

➡️ Pokud je energetický příjem vyšší než výdej, přibereš i z quinoi a avokáda. To, že je něco zdravé, neznamená, že to můžeš jíst bez limitu.

Kalorie určují tvoji váhu. Ale živiny – ty rozhodují o tom, jak se cítíš.

Jídlo není jen o čísle na váze. Je to o tom, jak ti je ve vlastním těle 💙.

A když budeš mít chuť – začni klidně jen jednou věcí.
📣 Protože: I malá změna udělá velký rozdíl – když jí dáš čas a vydržíš.

Zdroje:

• https://www.alphamedical.sk/casopis-invitro/syndrom-spankoveho-apnoe
• https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4796326/
• https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/obesity-and-overweight
• https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/malnutrition#:~:text=In%202022%2C%20approximately%20390%20million%20adults%20aged,160%20million%20who%20were%20living%20with%20obesity